VIZE – Kutná Hora 4.2.2017 – TY místo ve Tvém srdci

Slyšíte to ticho? Jako když sníh padne na Zem a vše obejme takový klid a ticho, jediné co slyšíte je křupání sněhu pod nohama – balzám.

Jediný hlas, který slyším je hlas mé duše, světla, temnoty, celistvosti, pravdy – MĚ.  Padám do ticha, plného hlasu mých částí – vítej…

Domov, Athelaj., Azakiel to vše jsem já, je to ukotveno ve mě, je to má součást, je to má pravda – jedinečný kus sebe co mohu nabídnout jako inspiraci.

Cítím se po poslední vizi tak skvěle, že jsem konečně přijala, svou součást Domova ať už je to kdekoliv, přináší to mnoho a i kdyby to nic nepřinášelo, pro mě je to poklad, srdce, láska, jedinečnost, která je mi přirozená.

Ať je Tvá jedinečnost čímkoliv, jdi za ní. Pokud nevíš co je tvá jedinečnost, nevadí. Nezaklínej ji programem, nevím – nikdy ji nenajdu, neznám, je těžké ji najít a uvolni v sobě, že už to víš s láskou, pokorou – už to víš. A pozoruj co k tobě přichází – netlač na čas ani na nic jiného, nech to plynout. Nech se vést.

Ptám se sama sebe, kdy jsem věděla, že je to to ono a upřímně – nevěděla a vlastně jsou to činnosti, které dělám tak nějak bez toho, aniž by sháněla jejich smysl – ano když upadnu do mysli, najdou se tam hned pochybnosti, trestání ale pokud myšlenku zahodím, nejsou tam otázky, není tam nic, jen čistá činnost toho co miluji a ten zbytek se o sebe postará.

Byla jsem schovaná za všechny ty masky, brnění – která mě chránila před tím, aby mi někdo neublížil. Byla jsem jak zeď, přes kterou nic neprošlo po mnoha životů, až tento život je to jinak, tady už sundavám masky, nacházím sama sebe a otevírám se. Je to proces, který nemá konce ani začátku, vše se formuje přesně tak jak je potřeba, je k tomu ale velká dávka odvahy a akce, jít za zónu strachu, pochybností.  A hlavně pravdivosti k sobě, to je podstatné na celé téhle práci. 

Vnitřní muž byl jako tihle dva bojovníci na obrázku, byla jsem za tím tak schovaná, že moje ženská stránka, byla jako slabá, umírající žena.  Nyní už je to žena a stojí vedle svého vnitřního muže bez brnění, bez masky a pokud si nějakou nasadím, jsem schopná ji už rozpoznat a pracovat na ni.

Dar je v každém masce, v každém brnění, proto jim poděkujme, byli v určité fázi našeho života potřeba. Pokud nechcete žít masku, musíte ji milovat, a s úctou ji odevzdat, tak jako temnotu, kterou touží jen po přijetí a světle, je to podobné. Vše je jedním, vše má smysl, vše má své místo.

Jsi moudrá, jsi vším už teď , jsi vesmírem a Zemí. Jsi jedinečná bytost, jsi ohromující energie, která to o sobě ještě neví, nevadí – tak Ti to říkám já, bytost, která jde cestou poznání a to co poznala, tím inspiruje. Možná to někoho  štve, pobuřuje – to je taky dobře, každá emoce je potřebná k uvědomění si, kde máme své hranice, své programy a své ochrany a brnění. I sdílení je může sundat i tohle může pomoci.

Kráčej s pravdou k sobě a vše ostatní přijde, tam kde je pravda k sobě, nemůže být nic než podstata a podstata, je místo, kde je vše co hledáš – TY.  Ani maska, ani brnění, ani ulita, škatulka nic takového – jen TY.

Athelaj.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů